DVĚ PODSTATNÉ VĚCI V MÉM ŽIVOTĚ.

07.01.2015 09:41

Neustále čtu a poslouchám videa od zajímavých lidí, kteří učí jak si jít za svým snem, za svým cílem.

Mám ve svém životě několik plánu a ještě nesplněných snů.

                                                                               ( fotogradie z dnešního rána při vzniku toho to článku :-) )

Neustále se mi honí myšlenky v hlavě nad prací, nad dětmi a  vztahem s přítelem. Možná to máte podobné. Nevím jestli také uprostřed noci vstáváte aby jste si zapsali myšlenku, která by mohla být podstatná ve vaší práci, nebo osobním životě. Já to tak mám. Jelikož mě mé věty vyřčené z mých úst svým způsobem živí, tak se mi často stává, že už skoro usínám a najednou z ničeho nic slyším ve svém podvědomí něco co mě přinutí vstát, rozsvítit si lampičku a zapsat si myšlenku na papír. Musím uznat, že občas se mi to opravdu hodí J.

A tak občas přemýšlím také o sobě a o svém životě jako takovém. Přemýšlím nad svou osobou, charakterem , kladných i záporných vlastnostech a jak se stát lepším člověkem.

Přemýšlela jsem hodně o tom, co mě v mé dospělosti nejvíc ovlivnilo, že jsem taková jaká jsem a reaguji na okolnosti jak reaguji.

Přišla jsem na to, že to bylo mé manželství a rozvod.

Za obojí děkuji vlastně jednomu muži a to nemyslím ve špatném slova smyslu, ale naopak.

V manželství jsem se naučila jaké to je když se člověk nestará jen o sebe, viděla jsem rozdíly v obživě když člověk pracuje pro někoho jako klasický zaměstnanec, ….také jaké  to je když jste  žena podnikatele a pomáháte mu .Jaké to je když jste odkázán na finance které jsou jak na houpačce, když se v noci nespí o víkendech pracuje a na dovolené přemýšlíte jestli díky té vaší dovolené nezkrachujete, neboť nevíte co se ve firmě bez vás děje. Manželství mi dalo dvě báječné děti . A když se to manželství řítilo pádem dolů… , můj charakter v mnoha věcech také a určitě nejsem za mnoho svých činů na sebe pyšná . Ale nic z toho bych nevzala nazpět, neboť to tak mělo být a posunulo mě to dál ..jako nás všechny posouvají naše činy.

Rozvod … nebo ještě před ním odchod… no perlička . prostě jsem pocítila, že tak už opravdu žít nechci. Představa strávení svého ještě dlouhého života před sebou v tom to manželství bylo pro mne nepřípustné a tak jsem se prostě rozhodla, že se osamostatním, najdu si pronájem v rodinném domě a odstěhuji se. Ne že by bylo manželství katastrofou, ale snad to někteří znáte … postupně se probouzíte a zjišťujete ty rozdílné povahy, ten rozdílný pohled na svět a vaší budoucnost. Prostě je čas jít každý svou cestou. Už nemilujete, máte jen rádi, ale na to aby jste prožili zbytek života s člověkem kterého máte jen rádi … to si ani on ani vy nezasloužíte. Já preferuji lásku . A tak jsem zapojila všechny signály které v sobě máme všichni ,a přinutila se co nejrychleji postarat se o to abych se osamostatnila a našla si pronájem.

Dnes  jsem samostatná, bydlím v pronajatém domku se zahradou, mám svého vysněného koně z dětských snů, nejednu obživu, které mě opravdu baví, nového přítele a dalších mnoho plánu před sebou.

Tyto dvě podstatné věci které mě zásadně ovlivnily mě budou ještě dlouho ovlivňovat, neboť vím, jaké to je pracovat pro někoho kdo se opravdu snaží, aby jeho společnost rostla a kdyby si všichni zaměstnaní lidé, kteří mají fajn šéfa , jednatel uvědomili, že pokud budou pracovat jen jako zaměstnanci, jako roboti, bez toho, že by měli pocit, že jsou součásti u růstů něčeho co může být v budoucnu velkolepé . Nikde to nedotáhnou a společnost u které pracují s takovými zaměstnanci také ne, neboť to není možné. Že pokud si šéfové a jednatelé společnosti uvědomují, že oni jsou tím tahounem ale při tom bez svých lidí nikdy nebudou mít tu společnost po které touží.

Nechci být jednatel své společnosti. To co dělám, dělám ráda, ale vím, že chci být ve všem lepší a …

Naučila jsem se že nic není nemožné, neboť jen na nás záleží čeho dosáhneme …

Naučila jsem se jít za tím co chci …. A chci být lepší …. Chci být lepší a silnější člověk.

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: